Kolem onoho domu jsem chodil roky, aniž bych mu věnoval větší pozornost. Při cestěz Mikulášského vrchu dolů ke knihovně, kde sídlilo i vedení ašského muzea, jsem kolem nějprošel nesčetněkrát. Byl to jen šedivý, nepříliš půvabný činžák funkcionalistického střihuze 30. let minulého století. Snad jen v přízemí mě zaujal obchůdek nabízející prostředky propěstování marihuany. Jinak nic, co by naznačovalo nějaké hlubší tajemství. Až kniha hermetikaa umělce Martina Stejskala Labyrintem alchymie v českých zemích mi otevřela oči.
Právě v ní je hned na úvodním místě – pod heslem Aš – vyobrazeno záhadné domovní znamení visící na tomto nenápadném domě na Hlavní ulici č. p. 394/44. Ten nechal postavit továrník a obchodník Ernst Penzel na místě starší stavby, známé podle místní tradice jako „Faustův dům“.
Tajemný štít na fasádě
Největší pozornost přitahuje domovní štít s letopočtem 1936, patrně připomínajícím rok dostavby. Zbytek výzdoby ale vyvolává otázky. Dominantní motiv je podle Stejskala okřídlená Merkurova hůl – tradiční symbol obchodu a cestování. Někdo v něm ale může vidět i okřídlenou pochodeň, tedy symbolosvícení, případně jiný hermetický znak. Na štítu se dále objevují astrologické symboly – Jupiter, Vodnář, Luna, Kozoroh, Beran. Zajímavé je, že některé se opakují. Jde o pouhou ozdobu? Nebo je v tom zakódovaný horoskop konkrétní osoby či události? Ještě záhadnější jsou čtyři složité znakyumístěné na dříku hole. Třikrát se opakuje lichoběžník postavený na špici, jednou dokonce převrácený. Jeden obsahuje znak ohně, jiný zase kříž v kruhu – symbol Země. Martin Stejskal připouští, že by mohlo jít o kamenické či zednářské značky, které jsou běžně obtížně dešifrovatelné.
Runy, lipani nebo zednářské značky?Když jsem se na štít zadíval podrobněji, vybavily se mi germánské runy. Tři tvary nápadně připomínají runu odal, spojovanou s rodovým dědictvím a majetkem. Třetí symbol je převrácený a blíží se runě man, která označuje člověka. Trojúhelník z teček kolem symbolu pak evokuje starý zednářský znak, i když zde v obrácené podobě. Existuje ale i jiná možnost: že jde o stylizované ryby – tři lipany ze znaku městaAše. Jeden z nich je obrácený, což zůstává záhadou. Symbolika ryb se v hermetismu i křesťanství objevuje často, proto tato interpretace není vyloučená. Faktem je, že v německém prostředí meziválečného období byly runy velmi oblíbené, zejména mezi esoterními a okultními spolky. Jejich popularita rostla i díky tomu, že byly považovány za spojení s dávnou germánskou tradicí. Zednáři, stejně jako jiné tajné společnosti, si tyto znaky často přivlastňovali a dávali jim vlastní význam.
Astrologie v interiéruTajemství domu pokračuje i uvnitř. Barevná mozaika u vstupu obsahuje astrologické symboly. Nejvíce mězaujala dlaždice se znamením Blíženců – dvě postavy si podávají ruce zvláštním způsobem. Podle Martina Stejskala jde o zednářský úchop, kterým si bratři při setkání potvrzovali svou příslušnost k řádu.
Autor knihy uzavírá, že by mohlo jít o kombinaci horoskopického uspořádání s poznávacím znamením tzv. třítečkového bratra. Merkurova insignie na fasádě tak mohla být nejen obchodnickým znakem, ale zároveň tajným sdělením určeným zasvěceným.
Rodina PenzelůKdyž jsem začal pátrat po historii domu, nebyl problém získat základní informace. Rodina Penzelů patřila mezi nejstarší ašské textilní podnikatele. Firma Christian Penzel, později vedená jeho syny Hermannem, Ernstem a Gustavem, fungovala už v polovině 19. století. Její pokračovatel, Ernst Penzel mladší, nechal ve 30. letech vybudovat činžák č. p. 394. Firma vyráběla široký sortiment pleteného zboží: od prádla přes svetry až po punčochy. Po znárodnění byla začleněna do národního podniku Tosta, který zde alevýrobu neobnovil. V roce 1949 byl dům přestavěn na internát učňovské školy, následně zde sídlil závodní klub ROH a později dům sloužil jako ubytovna.
Zednářský kroužek AsträaPodstatně zajímavější je spojení rodiny Penzelů se zednářstvím. Přestože v Aši nikdy neexistovala plnohodnotná lóže, fungoval zde zednářský kroužek Asträa. Podle archivních záznamů jej tvořilaskupina významných podnikatelů a obchodníků. Kolem roku 1902 mezi ně patřili například
knihkupec Karl Berthold, továrník Gustav Fischer, obchodník Andreas Gemeinhardt, továrník JosefPalme z Hazlova a také Hermann Penzel. Ašští zednáři se scházeli v „Jägerhausu“ a spadali pod ochranu lóže Zum Morgenstern z bavorského Hofu. Právě tam byla většina z nich přijata. Lóže v Hofu vznikla už roku 1799 a fungovala až do zákazu zednářství nacisty.
Skrytý význam?Může tedy domovní štít z roku 1936 ukrývat zakódované sdělení ašského kroužku Asträa? Může jít o horoskop, datum, či jen soubor symbolů určených zasvěceným? To zůstává otázkou. Astrologické znaky, runová stylizace i zednářská ikonografie ale jasně ukazují, že dům Penzelů nebyl jen obyčejným činžákem. Nesl ve své fasádě a interiéru znamení určité identity a příslušnosti, kterou chápali jen vyvolení. Dodnes budí zvědavost kolemjdoucích i badatelů. Alespoň malé tajemství ašských svobodných zednářů se takpodařilo poodhalit.
