Nejstarší mapa Ašska byla objevena náhodou v archivu ministerstva vnitra.
S ašským místopisem je je spojena i nejstarší mapa která zachycuje město Aš a okolí, resp. celé Chebsko. Byla objevena poměrně nedávno. V pražském archivu ministerstva vnitra ji našel dr. R. Klier ve zprávě chebského starosty Klemense Holdorffera z 21. ledna 1641. Holdorffer měl za úkol, pro císaře Ferdinanda III. (1608-1657) připravit dobrozdání ke státoprávnímu uspořádání ašské oblasti. A k císařskému pokynu byla přiložena i mapa, kterou Holdorfer i se svým dobrozdáním zaslal zpět do Prahy. Tak se mapa dostala do pražského archivu. V roce 1931 ji dr. R. Klier zveřejnil i s obsáhlými poznámkami v Kartographische Denkmäler der Sudetenländer (čes. Kartografické památky sudetských zemí).
Dr. Klier k mapě a jejím nálezu píše:
„Zmíněná mapa byla autorem této zprávy nalezena ve spisech o protireformaci v Aši (fasc. 119) v pražském archivu ministerstva vnitra a následně byla pod uvedeným číslem zařazena do mapové sbírky archivu. Zahrnuje celý region Chebska, region Ašska, takzvané čtyři vesnice a některá sousední města. Protože mapa nemá ani název, ani vysvětlující legendu, nelze její stáří snadno určit. Poprvé je zmíněna v dopise Ferdinanda III. Starostovi Chebu Holdorfferovi ze 7. srpna 1641, v němž byl pověřen podáním stanoviska k ústavnímu postavení oblasti Ašska, jejíž páni v té době museli svést těžký boj za říšskou svobodu, kterou si nárokovali. Pro usnadnění posouzení byl starostovi spolu s dopisem zaslán i „náčrt“ Chebska, tedy tato mapa.“
Samotná mapa je listem o výšce 69 cm a šířce 44 cm. Je vypracována v měřítku přibližně 1: 68 000 a je pečlivě vybarvena vodovými barvami. Vodní toky jsou provedeny modrou čerchovanou barvou, kopce jsou vyznačeny skupinami stromů z bočního pohledu. Zalesněné plochy jsou vybarveny zeleně, takže na lesy chudé Chebsko je zřetelně odděleno věncem pahorkatiny a lesů od oblasti Aše, a toto je zase téměř dokola obklopeno lesy. Území Ašska je mimo to viditelně vybarveno světle červeně a tím zřetelně odlišeno od Chebska. U každé obce ašsko-podhradského území je uvedeno červeným inkoustem „Zedw.“
Stejně červeně vybarveno je i území tzv. Vierdörfer (čtyř vesnic) Schönlind, Reichenbach, Lauterbach a Mühlbach. Toto území původně patřilo k Podhradí, ale v roce 1372 bylo podstoupeno k Chebu a v roce 1375 přešlo darem na chebský řád křižovníků. V 15. století křižovníci svěřili „Vierdörfer“ do ochrany hohenzollernského markraběte z Brandenburgu-Bayreuthu. Od té dobu se jim říkalo „Brandenburgské chránění vesnice“ a jsou na naší mapě takto označené. Dne 26. října 1626 prodali chebští křižovníci „Vierdörfer“ markraběti Christianu z Bayreuthu za 20 000 tolarů. Od toho roku již nemělo smysl tyto obce odlišovat obce od ostatních markrabských obcí nějakým zvláštním označením. Z tohoto rozboru vyplývá i datace mapy, která musela vzniknout před rokem 1626.
Tato mapa Chebska je tedy starší než známá Müllerova mapa Čech, která byla připravena v roce 1714 a do mědi vyryta v roce 1719, respektive 1720.
Obce jsou na mapě vyznačeny malým charakteristickým obrázkem příslušného místa.
Z obcí ašsko-podhradské oblasti jsou na mapě zachyceny Aš, Pastviny, Doubrava, Kopaniny, Újezd, Mokřiny, Dolní Paseky, Podhradí, Horní Paseky, Hranice, Vernéřov a Pustina, kterou je míněno Trojmezí. Zcela chybí Krásná, Štítary a Studánka. V jižní části okresu jsou Hazlov, Polná a Skalka. Výhledy, Nový Žďár a Nebesa chybějí. Čtení mapy je pro nás nezvyklé, vlastně i obtížné. Půlnoční strana (sever není nahoře), nýbrž vpravo, a východ dole. Autora mapy neznáme. Dr. Klier předpokládal, že vzhledem ke zvládnutí místních lidových názvů, šlo o někoho, kdo pocházel z Chebska.
Ašsko na mapě z roku 1758
