Aš a turnerské hnutí patří neodmyslitelně k sobě. V Aši vznikl první turnerský spolek v Čechách. Podruhé drželi ašští turneři prim ve 20. a 30. letech 20. století, kdy stali pod vedením Konrada Henleina hybnou silou separatistického hnutí.

Turnerství se skládalo z mnoha variant a proudů. V samotné Aši byli turneři dělničtí, původní, křesťanští, nacističtí atd. Přesto je ale tak nějak máme vědomě i podvědomě spojené s nacismem. Za prvé za to může Turnvatr – otec turnerského hnutí Ludwig Jahn nacionalista a antisemita par exellence a jeho pokračovatelé, kteří turnerství inkorporovali prvky s völkisch hnutí, tedy germánskou mystiku, antisemitismus a nationalismus. A tuhle muziku nacisté s v čele s Henleinem ještě přitvrdili.

I v Aši postavili Jahnovi jeho věrní pomník, pod vrchem Háj a po té co vyrostla rozhledna, slavili se na ní pochodňové slunovratové pseudogermánské obřady. Originální bustu někdo po roce 1945 ukradl a turneři se ocitli v nenávisti. Opravený pomník i s novou, kamennou bustou stále na Háji stojí a dokonce tam má vzniknout cosi jako turner plac.

Památkou na turnery je i ašská tělocvična, turnhale, která se také opravuje ale o ní třeba jiny. Teď se vrátíme do časů, kdy chodit na výlety byla novota, něco zvláštního a údiv vzbuzujícího a také dobrodružství a čirá radost.

Kterak turneři z Adorfu do Aše přišli a kterak turneři do Aše vůbec přišli

Turnerský (z něm. Turnen – tělocvik, gymnastika, což je z latinského tornare) tělovýchovný systém vzniká v období napoleonských válek. Stejně jako jím inspirovaný český Sokol, i turnerské hnutí má dva zakladatele – Friedricha Ludvíka Jahna (1778-1852) a Karl Friedrich Friesen (1784-1814).

Oba spojovala společná myšlenka osvobození Evropy od Napoleona, které je možné jen díky německému lidu zocelenému cvičením. Friesen organizoval hlavně studentské odbojové spolky – burschenschafty a Jahn dne 3. listopadu 1810 založil společně s jedenácti přáteli v Hesenheide u Berlína tajný spolek „Deutschen Bund zur Befreiung und Einigung Deutschlands“ (čes. Německý spolek pro osvobození a sjednocení Německa). Právě tady se 19. června 1811 uskutečnilo první veřejné cvičení mládeže. Cvičení se skládalo z prostných, pořadových a přirozených (běhy, skoky a hody) cvičebních sestav a cvičení na nářadí, z nichž některá Jahn vymyslel (hrazda, bradla). Součástí cvičení se staly i výlety a noční cvičení. Berlín inspiroval i další německá města a brzy vznikají nová cvičiště, která Jahn objížděl a pomáhal s jejich přípravou.

Hlavním symbolem turnerského hnutí je tzv. zj. turnerský kříž a z něj následně derivovaná turnerská nebo Jahnova svastika. Jedna z věcí, která přiblížila nacisty k turnerům. I když oba snad podobné symboly mají zcela odlišnou genezi. Turnerský kříž v roce 1844 vytvořil hesenský rytec a tiskař Johann Heinrich Felsing (1800-1875). Jde o červený kříž na bílém pozadí (hesenské státní barvy). Řecký kříž je tvořen čtyřmi vodorovnými a svislými vzájemně se zrcadlícími písmeny F. Tato čtyři F jsou zkratkou turnerského mota, protože správný turner je frisch, fromm, fröhlich, frei (čes. svěží, zbožný, veselý, svobodný).

Vizuálně turnerský kříž připomíná i pruský Železný kříž založený pruským králem v roce 1813 nebo kříž řádu německých rytířů. Existují mnohé kombinace turnerského kříže s dalšími atributy, které pak mají ještě další významy: s pochodní (symbol osvícení, světla a pravdy), s mečem (bitva), se sovou (moudrost a bdělost), s lyrou (hudba a umění), s dubovými listy (síla, mužnost, nezlomnost či vytrvalost a vítězství). Turnerský kříž s vavřínovým věncem představuje úspěch, slávu, vítězství, dokonalost a zasvěcení, jak ve smyslu sportovním, tak i ve vlastenecko-vojenském. Různé kombinace se vyskytují zejména na klubových vlajkách a praporech. Felsing zároveň nikdy nepřestal zdůrazňovat, že jde v základu i o křesťanský symbol.

Dnes se častěji setkáme s moderními variantami tohoto symbolu. Zmíněná turnerská svastika se z pochopitelných důvodů objevuje jen velice ojediněle. Podobné je to i s turnerským pozdravem Gutheil/Heil.

Jak bylo ale s turnerským spolkem v Aši?

Podnět k založení turnerského spolku v Aši vzešel díky návštěvě – výletu adorfských turnerů, který pořádala chlapecká škola v Adorfu dne 28. července 1848. Na výlet ještě po mnoha letech vzpomínal berní rada Eduard Tauer, který se jej zúčastnil. Při čtení jeho líčení jsem se občas neubránil úsměvu. Turneři totiž vyrazily do Aše skutečně s velkolepým průvodem a v Aši se jim dostalo skutečně pompézního přivítání. Ani se nechce věřit, že bývaly doby kdy věci jako výlet nebo cvičení byly něco neobvyklého, ba přímo exotického.

Jak pan rada vzpomíná, chlapci se shromáždili 28. července 1848 v půl páté ráno u brány Tržního náměstí v Adorfu (vedle lékárny). Jelikož silně pršelo, hodina odchodu se zdržela. Povzbudivými slovy k turnerům promluvil evangelický rektor Lohse, pozdější farář v Adorefu. V šest hodin vyrazil průvod na cestu směr Bad Elster. Ale jak vyrazi! Včele velitel průvodu advokát Hermann Staudinger, za ním starosta Schmidt a velitelé čet a rektor Lohse. Pak čtyři bubeníci z městské gardy a deset turnerských bubeníků, deset muzikantů a po nich průvod cvičenců, za nimi vlajkonoši a nakonec omnibus tažený dvěma páry koní! To musel být rachot! To musela být podívaná!

První zastávka byla v Elsteru u elsterského pramen. Rektor Lohse chlapce upozornil na význam tohoto léčivého pramene a mladí turneři ukončili jeho slova mohutným hurá. Gutheil, které se používalo později, ještě neznali. Těsně před sasko-českou hranicí byla druhá zastávke, kde se nasnídali. Jak se na turnery slušelo, k snídani měli suchý černý chleba. Velitel průvodu Staudinger nebyl výjimkou. V prvním městě na české straně – Doubravě, na sebe strhli pozornost bubnováním a muzikou a jejich průvod zdravila řada zvědavců. Když vyrazili z Doubravy po ějaké době uviděli v dálce impozantní ruiny tvrze v Podhradí. Velitel průvodu Staubinger vyslal napřed svého pobočníka, aby ohlásil příchod průvodu hostinskému v Podhradí. Posvačili opět suchý chléb s pivem nebo vodou. Na jejich počest vlály z kostelní věže vlajky.

Další zastávkou byl vrch Háj nad Aší. Když vyšli kopec, naskytla se adorfským turnerům úžasná podívaná. Kopec obklopovaly stovky lidí z Aše. Skála na vrcholku byla opět ozdobena vlajkami. Obyvatelé Aše nadšeně turnernery vítali a ti jim neméně nadšeně odpovídali. Na vrcholku proběhl mezi ašskými a adorfskými akt sbratření: Postavili se do dvou půlkruhů proti sobě pomodlili se a představitelé obou delegací se objímali a líbali.

Následně vykročili k Aši, turnerský průvod se rozrostl o obyvatelé Aše a místní honoraci. Druhé přivítání proběhlo před Ašskou radnicí. Přední ašské rodiny si trunery rozebrali a pohostili je.

Podle pokynu se sešli v půl druhé, aby předvedli své dovednosti. Sraz byl na zahradě hostince u „Horního Hoffmana“. Jak vzpomíná Gottlob Traugott Alberti u „Horního Hoffmana“ se scházívala lepší ašská mnohdy uzavřená společnost.

Nejvíce pozornosti připoutal Heinrich Petzold a jeho výkon na bradlech.

Po ředě projevů na rozloučenou se průvod vydal za stejného kraválu, jako přišel, na zpáteční cestu. Ašští je doprovázeli poměrně daleko, až do Podhradí.

Pozdě večer dorazil turnerský průvod do Adorfu.

Návštěva adorfských turnerů byla skutečně silným impulsem, který odstartoval trurnerské hnutí v Aši. Město poskytlo místo pod střelnicí jako cvičiště. Byly zakoupeny cvičební pomůcky a náčiní a do Aše nastoupil první učitel tělocviku Franz Thoma ze Saska. I přes oficiální podporu, se však z počátku turnerskému hnutí v Aši nedařilo. V místním tisku vychází i výzva k rodičům, aby svá dítka zapsali do turerského spolku. Se vší parádou se turnerské hnutí rozjelo až od září 1853, kdy bylo zvoleno nové vedení klubu. Oficiálním rokem založení turnerského spolku v Aši je však tok 1849.

Zakladatele turnerského hnutí Friedricha Ludvíka Jahna připomíná i památník na ašském vrchu Háj. Jahnův pomník byl slavnostně odhalen u příležitosti 60. výročí turnerského spolku v Aši 20. června 1909.

Turneři nebyli jediným tělocvičným spolkem na Ašsku. Jen v Aši ji během dalších desítek let působilo hned několik: Albatros (cyklisté), Deutscher Alpenverein (Spolek německých alpinistů), Arbaiterradfahrerverein (cyklisté, tentokrát dělničtí), Arbeiterturnverein (dělničtí turneři), Schützenverein „Armin“ (Střelecký spolek Armin), Vereinigte Athletenschaft (atletický společnost), Turnverein „Jahn“ (Turnerský spolek Jahn), Eislaufverein „Kap Wien“ (bruslařský spolek), Radfahreverein (cyklisté), Radsportverinnigung Asch (sportovní cyklisté), Roland – Arbeiterathletenverein für Asch und Umgebung (Roland – dělnický atletický spolek pro Aš a okolí), Ascher Schwimm und Badeverein (Ašský plavecký a koupací klub), Athletenverein Simson (další atleti), Fussballverein (fotbalisti), Sportbrüder (sportovní bratři, o náplni jejich činnosti nic netuším), Deutscher Sportverein (Německý sportovní spolek), Tennisklub Asch (ašští tenisté), Trunverein Asch 1849, Christlichdeutscher Turnverein (Křesťansko němečtí turneři).

Na Ašsku působily dva významné turnerské spolky, které spolu určitým způsobem soupeřily a přetahovaly si cvičence: Turnerský spolek Aš 1849 (Turnverien Asch 1849) a Turnerský spolek Jahn (Turnverein Jahn).

Památek na turnery bychom na Ašsku našli víc, namátkou připomeňme hazlovský památník Antona Freye, na němž je také patrný turnerský kříž.